BAJA SPAIN SS2, SS3 – náročná dvojetapa

Ahoj všichni příznivci našeho týmu. Máme za sebou nejdelší a nejnáročnější den této třídenní rallye, který pro nás měl připraveny dvě samostatné etapy proložené padesátiminutovou pauzou na servis.

Jarda Valtr vyrážel ráno jako vítěz včerejší etapy první, my jsme startovali ze čtvrté pozice. Vyjížděli jsme opět do zvlněné krajiny v okolí Teruelu, kde se – pokud vesměs kamenité podloží jen trošku dovolí, pěstuje pšenice. Je až neuvěřitelné, kde všude dokážou místní zemědělci vytvořit políčka. Navíc jsme tu nyní v době žní, takže jsme dnes několika kombajnérům oživili jejich šichtu.

Využívám příležitosti, že tu vedle mě sedí a spolu s Jarem si připravuje roadbook na zítra Radim Kaplánek, tak vám přináším pohled na dnešní etapu i z jejich kabiny. První otázka zní na rozpoložení v kabině. A to Radim velmi kvituje – zvyká si na to, že jeho slovo navigátora má velkou váhu a že jej Jarda poslouchá. Budují si tak tu velmi důležitou vzájemnou důvěru. A bez ní se dobrý výsledek nedá zajet.

Pokud jde o jízdní styl, tak Jarda jede hodně zostra, ale má auto pevně v rukou. Podle Radima jim dnes celá etapa sedla, Jarda tyto technické úseky umí. První část zvládli bez problémů na prvním místě.

Nám úvodní obilná idylka záhy skončila a dojeli jsme do lesnaté krajiny hodně podobně trasám v jihoamerických pampách. Cesty tu opravdu nejsou stavěné na rychle projíždějící náklaďáky, takže naše auta dostaly od větví pořádný nářez. Zhruba na 55. kilometru, když jsme jeli po vrstevnicové cestě poměrně strmého kopce, se tato cesta začala zužovat a my jsme zjistili, že jedeme špatně – že ta správná trasa vede asi tak 15 metrů rovnoběžně pod námi. Snažili jsme se na ni najet, ale v těžkém terénu jsme bohužel sjeli ještě o kus níž. Polámali jsme několik stromů a keřů než se nám podařilo se otočit a pak jsme se opatrně vraceli zpátky. Bohužel terén byl tak náročný, že jsme ukroutili zadní poloosu. Na to, že nás čekalo ještě 350 kilometrů speciálky, to nebyla dobrá zpráva. Museli jsme zvolnit, auto při pohonu 4 x 3 dost „zametalo“ a tak jsme se probíjeli do cíle první části. Aby té vší smůly nebylo málo, tak jsme cca 15 kilometrů před cílem udělali defekt na pravém zadním kole.

Hned v cíli speciálky jsem klukům do bivaku dal zprávu, co nás potkalo, aby měli čas se během spojovačky připravit. Věděli jsme, že výměnu poloosy nestihneme, ale i tak bylo potřeba vyměnit roztrhanou pneumatiku a celé auto pečlivě zkontrolovat.

Když jsme přijeli, posádka Jardy Valtra už byla pryč. Podle Mirka Zbranka zažili hektických 50 minut, kdy mechanici (za jeho pomoci) stihli vyměnit všechny čtyři pneumatiky, zkontrolovat podvozek a vyčistit kabinu. Poté vyrazili do druhé části a opět si drželi první pozici, i díky skvělé práci Radima jako navigátora. Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na Mirka Zbranka. Jeho role v závodě není možná tak nápadná, ale je neméně důležitá. Dnes však museli všichni ukázat i týmovou souhru – ve druhé etapě i oni měnili kolo. Možná právě tento defekt posádku posunul na dnešní druhé místo za Martina Macíka, ovšem celkové prvenství uhájili a z toho máme radost.
My jsme servis zvládli dobře a vyrazili do druhé části. Tam už nás nepotkala žádná technická nepříjemnost, jen jsme prostě nemohli jet naplno. Tomáš i tak podával skvělý výkon (o Jarově opět bezchybné navigaci mluvit nemusím…), ovšem v cíli moc spokojený nebyl. Není divu, dnes si jízdu moc užívat nemohl a sedmé místo jej a nás všechny taky moc netěší. Ale co se dá dělat, takové prostě závody jsou, takže s úsměvem na rtech jedeme dál.

Držte nám palce i do zítřejší finální etapy.
Moc děkujeme za podporu.

 

Partneři